Název

2017_06_03_Českobudějovický půlmaraton 201 a Dvě míle s úsměvem 100 výročí

Popis

České Budějovice půlmaraton 2017
1:32:43- OT- 1:32:37- RT
123. místo celkově z 2.230 doběhnuvších…. (předběhlo mě 18 žen a dívek :-)) , 12.místo v kategorii MM45, dle povolání 4.místo.
Celkově startovalo cca 3.500 včetně dětských závodů… .

Co k závodu ?
Ráno , jsem si dal lehčím výklusem 2 míle (čas na 3,2 km – 13:24- čas není rozhodně není maximem, ale byl jubilení 100. závod (!) a taky jsem tam chtěl přijít podpořit svého syna, neb byl čtvrtý v celém průběžném pořadí Lívancového poháru… . Bohužel žena se synem nedorazila ?… . ). Snaž se něco dělat z gruntu, abys uspěl, ale když se prostě nechce , tak nic opravdu sám neuděláš… . Ale je to velmi smutné… .
Nicméně… . Po obdržení medaile za „Věrnost závodu Dvoumílového běhu s lívanci „ jsem se setkal s Ondřej Zítek a společně jsme vyrazili směrem k mému bytu, kde jsme měli sraz s Martin Šandera, který si nás hezky „umístil“ do svého vozidla a vyjeli jsme … . Samozřejmě , že hned za Prahou jsme chytli frontu pražských chatařů, kteří se „hezkly vyspinkali a v 11 vyrazili na chatičku“… . No nic – máme velký časový náskok, startuje se až v 18:30 hod a čísla se vydávají do 16 hod. tak v pohodě, ne ? No… vyjeli jsme v 11:45 a když bylo 13:00 a my byli za Benešovem (!!!! tzn. cca jsme za 75 minut ujeli 45 km..) , „páni na palbě začali mít hlad“. Původně jsem se snažil o to, abychom si před závodem dali v Budějicích v naší Pizzerii Fontana oblíbenou pastu s bílým vínem , ale byl jsem přehlasován… . Zastavili jsme v Motorestu na České Sibiři, Ondra si dal „bezlepkovou dršťkovou ?“, Martin inteligentně , španělského fogla a děda Fiala vepřové medailonky s hranolky a vývarem… . No moc lehké to nebylo…ale dobré… .Po náročném pátečním fyzickém výkonu jsem si zasloužil trochu dobroty, vždyť bych pak úplně vyšuměl a změnil se v prach… . ;-)
Po příjezdu do CB jsem si vyzvedli číslo (překvapivě bez fronty) a náhodou jsme se potkali s mými přáteli z maratonů a jiných běhů ( Jana Horáková, Leoš Horák, Andrea Kolomá, Ivo Procházka, Radek Steklý atd.. .), šli na krátkou procházku za účelem ochutnání dobrot v cukrárně , kterou vybral Radek Steklý s jeho milou dcerkou Sárkou… . A potkali jsme se s rodinkou, konkrétně rodiči Iva Procházky a jeho synem Filipem (žije v Londýně). Trošku mne mrzelo, že asi dnes nezbyde prostor na popití doušku dobrého chlazeného moselského ryzlinku v oblíbené Pizzerie Fontana- ale co – před závodem by se nemělo pít…nop jo …ono by se toho nemělo dělat… ? Však to znáte – předsevzetí a ty konce ;-) ? … .
Cukrárna rozhodně nepatřila k nejdietnějším místům v Budějicích , ale bylo zde velmi příjemno- a chládek.. . Počasí – o tom jsem se moc nezmínil…No bylo teplo, 28- 29 stupňů ??? Říkal jsem si – opět tady máme ten jih- klasický těžký jižní závod v horku , kdy jsi zpocený , již před startovním výstřelem , a Tvoje nepohoda (horko, stres atd.) Tě žene dopředu a Ty si říkáš :
Jak dlouho , doběhnu ? Mám žízeň ?
A to mám rád… .lehký závod Tě neprověří , z těžkého závodu získáváš zkušenosti.. .
Zde jsme chvilku poseděli u kávičky ) v mémn případě laskonky s hnědou náplní … .) – pan Procházka starší si s Leošem předhazovali , kdo zz nich byl v republice lepší na 100m (když jsem já skoro tahal kačera ? …. .), holky brebentili o Vltava Runu a závodu na Island a … byl čas jít.. . Vůbec- Procházkovi jsou fajn rodiče, mamka je kantorka , tak tam probíráme současnou „výchovu“ dětí ?… .
Po návratu do mého dočasného exilu (bydleli jsem cca 70m od startu přímo nad hlavami závodníku , v sektoru D ?, jsem si řekl, že půjdu povzbudit mé kamarády Radek Steklý a Alena Žahourová a Petr Žahour na rodinném minimaratonu s dětičkami … . Shodou okolností se nám podařilo všechny stihnout a udělat nějaké fotografie, snad se budou líbit ?.
A posléze jsem se jal s přípravami na závod.
Bylo krátce před šestou , oblékám se a…sakra , mám jen kompresky s malým tlakem , volnější…. .Bylo by lepší mít vyšší kompresi… . Utekl jsem na náměstí, koupil za 2 minuty zlevněné „svítící“ kompresky za 400,-Kč a vrátil se nazpět na pokoj. V 18:12 jsem opustil pokoj , přišel do zázemí , potkal Libor Ondrůšek, který chtěl , abychom spolu běželi na cca 1:30- řekl jsem mu , že mu to nemohu garantovat , neb je teplo a nejsem stroj … . ? Nicméně měl stejně koridor B (nebo C?) a chtěl i ke mně do A. Tak jsem ho vytáhl s sebou. Ale předně- důležitá zmínka : PŘEDEM , V KLIDU JSEM ODEVZDAL BAŤŮŽEK DO ŠATEN – Měl jsem číslo 171, tak jsem šel tam kam jsem měl jít na 71… .No to jsem ještě netušil…. ale jedu dál… .
Stojíme v sektoru A, já ještě mokrou hlavu od studené vody….čekáš..tři…dvě minuty před startem… . Moderátor stupňuje napětí….. .Endorfiny jdou nahoru…připaděáš si , jako by si jel sjezd ve světovém poháru…Najednou ticho , pár sekund…..START !
Vybíhám zcela zleva , jsem skoro na startovní čáře, před Tebou je cca 6m lidí, myslíš si – nic se nemůže stát…. .Ale jeden idiot mého věku (?) najednou rychle a prudce roztahuje ruce a zvedá je … a řve …. asi má maratonský orgasmus… problém je , že mi vší silou vrazil rukou do břicha !!!! No…fakt se mi dobře nedejchalo… . Zařval jsem na něj , něco ve smyslu , že je debil a měl jsem mu chuť mui ji vrátit pořádným záhlavcem , ale … nejsem tam sám , je závod…. . a nejsem malej… . tak jen protáhl ksicht , omluvil se , ale už byl za mnou…. .
1 km- 4:09 (pomaleji než v KV – 3:45), 2km- 4:11.
Na 3.km za zatáčkou nějaký moula kouří „hoooooodně kvaltní travku “ – nejradši bych ho zabil , je to síla, a fakt to není nic příjemného , když to v běhu máš dýchat.. . No co – jen si někdy říkám , čím ty lidi myslí… .
VŠUDE JE SPOUSTA LIDÍ, FANDÍ VŠEM, JE TO MOC OD NICH HEZKÉ.
5 km- 21:20 min. (fajn , to odpovída na čas lehce pod 1:29… .) No ale – to jej jen ? tratě… .
Na 6,5 km mě předbíhají vodiči na 1:30 , zdravíme se s rukama , probíháme po mých neoblíbených kostkách ale ..jedeme dál.
Na každé osvěžovačce/ občerstvovačce se poctivě napiji ( jeden kelímek chrstnu do obličeje- brýle sundávám, ihned nandávám , beru druhý kelímek a piji), poté beru dvě houbičky a pořádně osvěžuji velké klouby (kolena, achillovky, ramena) a je mi líp… .
Vybíháš z centra , diváci řídnou , ale i ti , co jsou na trati , stále fandí , volontéři pískají , plácají rukama do rytmu, prostě to jede !
10.km- 43:16- no …cca 40 sekund za plánovaným mezičasem..ale co … je teplo..vždycky nemůže být po Tvém… .
Navíc se vbíhá lehce do kopcovitého terénu , už zminula vím , jak tento cca kilometr a půl dlouhé stoupání dokáže v cca 27 stupních pěkně potrápit… .Nezrychluji….jen držím tempo, a ono to myslím stačí , pomalu předbíhám soupeře za soupeřem…ale zvolna..neženu se jako idiot dopředu – vím , že když tady budu zbytečně zbrklý, může mě to stát spoustu sil do cíle… .A to nechci !
Když probíhám občerstvovaly , tak si při pohledu na mě musí 90% lidí myslet, že asi trpím inkontinencí (jsem celý mokrý , zepředu/ zezadu) , ale mezi námi…je to to úplně fuk…nejsem na modní přehlídce , nemám tady Módní policii AF ? (to by bylo zase řečí.. ;-) ). Je to závod, nic víc než sportovní akce .
Zbíháme krátce před patnáckou z kopce , kde si myslíš, že „vlastně stáhneš ty sekundy z toho předešlého stoupání „…jo – ale jak kdo … . Trochu určitě , ale abych šel kilometr pod 4:05 na to v tomto počasí nemám – a nechci umřít na trati… .
15.km- 1:05:37
Potkávám známe zelené tričko AK Kroměříž , na 16,5 k jej v zatáčce předbíhám a zdravím…on si mne napřed vůbec neregistruje, ale pak mu to dojde , směje se a mává.. . Vracíme se do centra , posledních 4,5km . Plácám si na dlouhé třídě s cikánskou holčičkou (chudák stála tam tak sama, tak si říkám , ať má děvče radost ?, její táta říká: Konečně první ! ? ).
Centrum , davy lidí , vidím proti mně dobíhat první ženu s peacemakerem tleskám ji , ona se lehce šklíbne směrem ke mně (já bych asi umřel, běžet takto rychle a vůbec reagovat na nějakou věc.. ). Běžím skoro sám , a říkám si , že asi neběžím ani tak špatně, když mě utekla „jen o 4 kilometry ?.. .“. Sám pro sebe se usměji, ale asi to je vidět i vizuálně lidé vidí , že se usmíváte, oni Vám to vrací , jste dojatý, tlačí se Vám slzy do očí, oni Vás tlačí vpřed … . Běžíte v rámci možnosti uvolněně , jste sami se sebou spokojení , vidíte své běžecké přátele , kteří už jsou za poslední otočkou , cca kilometr před Vámi (Hynek Frauenberger, skvělá Radka Churáňová, mladice Tereza Chlupová – jak se ten kemp s Keňany osvědčil , že ?:-)). Po dlouhé rovině se otáčíme a poslední kousek do cíle.
19.km- rovina do cíle- pro někoho asi psycho…
Co se to děje ? Dobíhám Libora Ondrůška, volám na něj ať se vyveze zamnou, že jej potáhnu . On sám táhne nějakou slečnu . Zkouší to …ale nejde to..nemohu čekat , musím jet dál , chci dál cítím , jak Tě lidi vidí, jak zrychluješ předbíháš další běžce , cítí tu sílu ..a já taky …. .
Posledních 800m – dobíhám do série zatáček a kousek před sebou vidím nějakou pěknou světlovlasou, vyšší běžkyni … 400m – a ona to je Jája ? Naše krásná mladá maminka ? ! Dobíhám ji překvapivě na kostkách tlačím ji , aby přidala, ona chudáček už moc zrychlit nemůže, tak s ní kousek běžím , pak lehce přidávám, ale… najednou před cílovou rovinkou mi podává svoji pravou rukou , držíme se ve 100m sprintu za ruce, jak drahoušci a spolu vbíháme do cíle… . NO PROSTĚ BOMBA !!!
Pogratulujeme si , velmi zběžně se protáhnu , překvapivě cítím , že nejsem v nějaké křeči, bolesti, je mi opravdu dobře… .
Jdu si do zázemí, kde téměř nikdo není , chci se jít rychle vykoupat , neb tam není NIKDO ABYCH MOHL NA MASÁŽ . Mám to číslo 171…. .NO A:
KÁMEN ÚRAZU – ŠATNY A JEJICH OBSLUHA ?

Nastavení