Název

2015_05_02_Pražský maraton a Maratonské Expo na Výstavišti a Dvě míle s úsměvem

Popis

Pražský maraton 2015- jaký byl ?
HLAVNĚ PATNÁCTÝ ! Uf….už to mám za sebou jsem Gold PIM KING a dalších 15 startů bych měl mít zdarma (ne nadarmo se říká – Výhodná sleva:-)… . )
…ne ted vážně – výsledný čas 3:35:08, MŮJ ČAS: 3:33:51 ( byl jsem totiž 3x na záchodě ….no prostě klasika )
Ráno jsem se překvapivě dostal včas i na focení PIM Kingů ( asi takto: bylo 8:01 , všichni – cca 50 osob už tam bylo a bohužel jsem byl poslední , kdo přišel…. ale stihl jsem to.. ).
Díky tomu, že jsem byl z „mého pohledu překvapivě brzo před startem“ před šatnami , mohl jsem si užít luxusu klidného převlékání , stání ve frontě na záchod a dokonce jsem v klidu přišel do koridoru A (děkuji PIMu za tuto výhodu a velmi ji kvituji) a v klidu jsem se mohl protáhnout aniž by mi někdo strkal loket pod žebra … . Před startem jsem si poblahopřál s několika mým,i známými běžci hodně sil a úspěšný běh ( potřásl jsem si i s Romanem Šebrlem, který stál hned za mnou – netušil jsem , že je tak vysoký , a dámy opravdu je pěkný :-)…). No a vydali jsme sena tra pod zvuky Smetanovy melodie Vltava…. .
Samozřejmě všichni vyběhli jak o život, ač jsem startoval cca 4m za startovní čarou, během prvních 500m mne předběhlo cca 1.000 běžců- jen si vždycky říkám: Ty vo.e, že bych tak málo a pomalu běhal ? Co dělám špatně? Naštěstí tam byly i nějaké štafety a pak jsem si řekl hlavní motto tohoto závodu : Hlavně doběhnout, když doběhnu , tak budu rád , když to bude pod 3:30…. . Držet tempo na 5:00 min/km a je to OK.
Vybaven všemi možnými rozpisy (na náramku na 3:20 – co kdyby , že ? :-)) a fixem popsanou pravou rukou na 3:30 jsem si běžel v klidu ( v duchu jsem se smál, když na 2 km jsem běžel na 4:35 min/km, před rokem na 4:07)- říkám si: Cha, chá – to jsem si to krásně a v klidu naplánoval…. . Běželo se hezky , naštěstí jsem byl v takové duševní pohodě, že jsem se snažil ani nepočítat kolik jsem odběhl / kolik mám ještě uběhnout kilometrů, jen jsem se tak vždycky kouknul a řekl jsem si jéje , už 16 kilometr , to tam budu už jen za cca 2 hodinky , tak to je v pohodě… .
Na 17.km mě rozesmálo cca 6-leté dítě, které se hádalo v Nuslích pod !skokanským mostem“ s mamkou a říkalo : „Mami to nedám, a nedám !!!“ A já na to zavolala: „Ale to víš , že to dáš, my taky ;-) !“ . Dítě zmlklo a byl klid… .A my běželi dál … .
Na půlmaratonu jsem měl čas 1:42 a byl jsem 3 minuty před termínem na 3:30 ( a hlavně se mi běželo velmi lehce , v pohodě… . Uviděl jsem na 22.km Zdeněk Zdenek Chmel? , zamával jsem a běželi jsem na Palačák …. . Nevím ani proč, ale vždycky , když běžíme po Smíchově , okolo pivovaru,mtak mě ten běh najednou přestane motivovat – asi to je tím , že vždycky když uvidím tu rovinu přede mnou , tak už bych se na to nejraději vypr..l- ale ríkám si , už je to jen kousek…. .
A vůbec – kolikrát jsem si během všech maratonů říkal : prdím na to, půjdu pěšky, však to do toho časového limitu / čtyř- pěti hodin dojdu… . Ale pak si řekneš : nebuď línej, vzdát to můžeš vždycky…. a běž dál !
Až do 35 kilometru jsem měl náskok na výsledný čas 3:30 jednu minutu , ale pak jsem přesně pocítil to, jak je maraton spravedlivý- ano když nemáš naběhané objemy , kvalitní tréninky , nemůžeš počítat s nějakým „rekordním“ časem- a to je přesně ono. Poslední kilometry jsem bezel pomaleji , než bylo třeba a to již na 5:20-30 min/km. A to je bohužel realita, takže s vidinou sice slušného, ale z mého pohledu průměrného času jsem vběhl do Pařížské, kde jsem zahlédl Pavlína Pavlíková? a Petra Petra Novakova? (díky za povzbuzování !) . A vcelku v poklidu, bez nějakého mohutného sprintu (jako v minulých letech) jsem doběhl do cíle, kde jsem si podal ruku na pozdrav s Carlem Capalbem (rád bych mu vyjádřil jako asi již miliontý člověk dík za pořádání těchto závodů).
No a pak – to byla docela hrůza. Po klidném odchodu za cílovou vednutí všech dobrot na mě začala padat zimnice a bolesti žaludku. Byl jsem tak unavený, že jsem musel sedět v šatně asi cca půl hodiny a skoro beze slova sledoval přicházející běžce , kteří se převlékali, padali s nimi lavičky – ale ani přihlouple smát jsem se nemohl..). Pak mi jeden běžec nabídnul trochu Coca – Coly a bylo to již lepší… .
Trvalo mi asi cca hodinu, než jsem se dal do elativně slušného stavu (dá se říci až v restauraci Al Capone). Před ní jsem potkal Miloš Forrest Škorpil?, jak „opravoval“ telefon (/vtipné je , že jsem ho poznal podle nohou a bot, jak jsem koukal skoro do země …).
Co se týká času a výkonu :
Na to, že jsem byl před 9 dny (v pátek) nastydlý a měl 38,2C, pak jsem v sobotu běžel desítku a v neděli Nymburský půlmaraton, tak si mohu pískat, jak to dobře dopadlo. Takže za mě spokojenost , jen bych byl rád , kdyby se podařilo zkusit pořadatelům menších závodů zkusit skloubit termíny pro běžce, aby mohli kvalitně běžetv jak velký běh, tak i ten jejich hezký, a „domácký“… . Ale dní je jen 365 a termínovka je plná závodů, že.. .
PS: rád bych poděkoval ještě Ladislav Gášek? a Štěpánka Rošická? , Zbynek Schneider?, Zora Hrdinová? a dalším za fandění a fotografie, doufám , že nám je pošlete .
Dále bych rád poděkoval dalším kamarádům , kteří se zúčastnili naší pomaratonské party , bylo nás přes pětadvacet , moc díky !!!
A poslední věc: rád bych vyzvedl skvělý výkon Mirek Kratochvíl? , kdy ve své kategorii AMM55 běžel pod 3:30 hod. ! Gratuluji !

Z tisku a internetu:
Maraton vyhrál Felix Kandie, český šampión získal titul v osobním rekordu

3. 5. 2015

Od pátku bojoval vítěz Volkswagen Maratonu Praha, keňský vytrvalec Felix Kandie, s nachlazením a podle toho zvolil taktiku pro závod. Rozběhnout maraton zvolna a pak se uvidí. Ukázalo se, že šlo o taktiku vítěznou.

Vítězství mu patří za čas 2:08:32. Nejlepší ženou maratonu se stala Etiopanka Yebrgual Melese v čase 2:23:49. České mistrovské tituly patří Vítu Pavlištovi a Šárce Macháčkové. Do 21. ročníku odstartovalo deset tisíc vytrvalců a vytrvalkyň.

Mužský maraton připomínal mistrovství Afriky. Papírového favorita měl v etiopském běžci Deribe Robim, který do Prahy přijel s časem 2:06:06 z lednového závodu v Dubaji. V úvodu však tempo udával jeho krajan Hillary Kipchumba (půlmaraton v čase 1:04:00). Na 25. kilometru se na něj dotáhl Evans Chebet. Skvěle si síly rozvrhl další z Keňanů, Felix Kandie, který se ze čtvrté příčky postupně dotáhl na čelo a po metě 35. kilometru již převzal vedoucí pozici a pro vítězství si doběhl v čase 2:08:32.

„Vstoupil jsem do závodu s tím, že zkusím zaběhnout alespoň nějaký slušný čas a začnu opatrněji, v druhé polovině závodu jsem se však cítil dobře a dokázal jsem zrychlovat,“ řekl Kandie po doběhu.

Druhé místo patří Chebetovi (2:08:50), na třetí pozici proběhl cílem papírový favorit Robi (2:09:05), který se v závěru dotahoval na čelo.

V závodě žen to až do 25. kilometru vypadalo na sólo závod keňské běžkyně Janet Rono. Půlmaraton zvládla v čase 1:11:43, půlminutu ztrácela Portugalka Sara Moreira, jíž dýchala na záda skupinka etiopských běžkyň. Z nich se nakonec rekrutovala vítězka, když nejlépe se silami dokázala hospodařit Yebrgual Melese. V úseku mezi 25. a 30. kilometrem se posunula do čela a zlato vybojovala časem 2:23:49.

„Již před závodem jsem se rozhodla, že začnu pomaleji a tato taktika se v závěru ukázala správnou,“ řekla v cíli vítězka závodu.

Hongkongská závodnice Yiu Kit Ching sice doběhla jedenáctá, ale v cíli zářila štěstím. Do Prahy přijela s cílem splnit kvalifikační limit na mistrovství světa a olympijské hry. To se jí časem 2:38:24 také podařilo.

Soutěžilo se i o mistrovské tituly v maratonu. Muži se již od počátku seřadili v pořadí Jiří Homoláč, Vít Pavlišta, třetí běžel zkušený Petr Pechek. Homoláč podle slov svého trenéra Jiřího Sequenta přijel do Prahy v dobré formě s cílem držet tempo 3:12 min/km, což by odpovídalo výbornému cílovému času 2:15:00. Často však pro něj platí, že „přepálí“ první polovinu závodu. Pavlišta se na něj postupně dotáhl, na 30. kilometru již figuroval na prvním místě a udržel je až do cíle. Výrazně si posunul osobní maratonský rekord, když se cílová časomíra při jeho průběhu cílem zastavila na čase 2:17:51 (dosud 2:20:42, Praha 2012).

„Chtěl jsem to prostě zkusit, začátek jsem rozběhl na čas 2:15:00. Pak jsem však měl žaludeční problémy a postupně docházely síly,“ okomentoval svůj výkon Homoláč. Časem 2:19:37 si vyrovnal osobní rekord z maratonu ve Frankfurtu 2013.

Mezi ženami si pro domácí titul od startu běžela ostravská architektka, svěřenkyně trenérky Aleny Peterkové, Šárka Macháčková. O devět minut pokořila hranici tří hodin, v cíli jí naměřili čas 2:51:01.

„Užila jsem si to, běželo se mi výborně. Nehnala jsem se za nějakým rychlým časem, cílem bylo získat titul. Ještě se chci stále zlepšovat a poznat v maratonu hranici svých možností,“ uvedla v cíli česká šampiónka, pro niž jde o první mistrovský maratonský titul. Dlouho až třetí, v cíli však druhá z českých běžkyň, Tereza Zuzánková, připravila nakonec časem 2:55:26 o stříbro Radku Churaňovou (2:57:53).

V poli deseti tisíců startujících běžela řada zajímavých osobností. Donedávna profesionální boxer Lukáš Konečný absolvoval první maraton a zapsal si čas 3:29:36. Bývalá česká reprezentantka v atletice, mistryně světa v běhu na 800 metrů Ludmila Formanová, běžela maraton v čase 3:31:19, lékař Tomáš Šebek zachraňující životy na zahraničních misích humanitární organizace Lékaři bez hranic, dokázal 42 kilometrů a 195 metrů zvládnout za čtyři hodiny.

„Je to jako čtyřhodinová operace. To je vlastně také maraton. Musíte si naplánovat, co budete dělat v první, druhé, třetí a čtvrté hodině. Po dnešku jsem si potvrdil, že rozhodně lépe operuji, než běhám,“ usmíval se v cíli Tomáš Šebek.

Nechyběli ani takzvaní sběrači maratonských čárek. Pro Petra Hrčka byla Praha 454. dokončeným maratonem. Nejstarším účastníkem maratonu byl jedenaosmdesátiletý Jiří Přidal z Pardubic.

Nastavení